LOB BOL...í... (Carlsfeld, prasinec, 2017)
Po úspěšném loňském roce, kdy jsem skončila v Českém poháru na 7. místě (porazily mě de facto jen reprezentantky, naopak za mnou zůstaly i některé medailistky z mistrovství světa – např. Bára Chudíková nebo Simča Karochová), jsem natěšeně přivítala sezónu letošní. Věřím, že i ostatní už se nemohli dočkat, až si upnou popruhy mapníku a vyrazí do upravených i neupravených bruslařských tratí. Členové našeho oddílu jsou v LOB velmi úspěšní, což dokazuje např. loňské 3. místo Hanky Řezníčkové v kategorii D45 anebo také fakt, že ¾ chrasteckých závodníků LOB se drží už několik let v elitě. Který jiný oddíl se může takovou bilancí pyšnit? Protože mě však několik měsíců před závody trápily zdravotní obtíže a nemohla jsem se naplno věnovat tréninku, a také vzhledem k podmínkám a servisu, které mají ostatní závodnice (vč. lyžařského vybavení), rozhodla jsem se první závody nesoutěžit v D21E, ale zvolit kratší trať D21A. Do Německa se se mnou vydal Honza, který se na sezónu precizně připravoval (nejen v zahraničí), ostatní bohužel tentokrát absentovali, připojí se v lednu. Při sobotní krátké trati jsem se teprve rozjížděla a sžívala s mapou a lyžemi, přesto jsem nakonec obsadila skvělé druhé místo. Honza dojel v elitě v početné konkurenci na 25. místě. V neděli jsem si pár postupů bravurně pohlídala a vyhrála je, některé volby jsem sice nezvolila optimálně a přišlo i jedno krátké zaváhání, přesto jsem udržela medailovou pozici a ve sjezdovém postoji si dojela pro třetí místo. Honza se po extrémně dlouhé a vyčerpávající trati (přes noc napadlo cca půl metru sněhu a soupaž do kopce se stala velmi náročnou) umístil na perfektním 21. místě mezi reprezentanty z Litvy, Německa i Česka. Snad nás v sezóně čeká ještě další zlepšení a výkonnostní progres nás vyhoupne na úplnou špičku.
Ano, mohla jsem článek pojmout jako obvykle a napsat, že jsme se po vzoru Standy Řezáče důkladně připravovali na rozhovor v němčině (*), ale jako obvykle jsme tyto fráze nemohli použít, protože nám stupně opět obsadili nějací nímandi v repre kombinézách (áčka se raději ani nevyhlašovala). V sobotu jsem jela úplně stejně jako vždy a dalo by se hlasovat, která kontrola mi dala víc zabrat, nominováno je 17 kontrol (ze 17) a šanci na vítězství mají všechny :D. A to bych ani raději nezmiňovala, jak jsem se prvotřídně vymáchala v potoce. V neděli jsem už po prvních deseti kilákách byla zakyselenější než znojemské okurky… Ale já jsem řekla NE. Protože na muzikanty je to pořád dobrý výsledek ;).
* very gut vetr, mein taktik skusit susn allein 10 kilometers aber kein chance downhill, besser gruppe - viz https://www.youtube.com/watch?v=WIlpHDywtTI
Postup na 7 a na 10 (příp. 11) jsem nez-VOLI-la ideálně...